Bramborové a zeleninové pakory

Naše rodina je určitě největším konzumentem cizrny na území Vysočiny. Možná i na celonárodní úrovni :-) Plechovky cizrny kupujeme po kartonech a teď jsem se vyloženě zamilovala i to cizrnové mouky. Ovšem pozor, když ji budete kupovat, koukejte na složení. Co jsem viděla v prodejnách zdravé výživy, většinou je u nás k dostání cizrnová mouka s přídavkem kukuřičné. Bramborové a zeleninové pakory jsou skvělá varianta večeře a zobání v jednom, když máte návštěvu a sedíte u vína, ale klidně i jako zimní večeře pro celou rodinu. Nasmažíte mísu dobrot, uděláte omáčky a sedíte, jíte, povídáte... A když použijete dost papírových utěrek, ani si moc nezamastíte ruce, čemuž jsem se sama divila. Ani těžko mi po nich nebylo :-)

Na 1 velkou mísu:

• 150 g jemné cizrnové mouky (kupuji tady) 
• voda
• 1 lžíce olivového oleje
• 1 lžička cibulových semínek
• 1 lžička kurkumy
• 1 lžička mletého římského kmínu
• chilli, sůl, pepř
• podle chuti mletý koriandr, skořice, kardamom
• sušená koriandrová nať
• brambory, houby a zelenina (cuketa, červená paprika, lilek, cibule)
• olej nebo ghí na smažení

Zeleninu, houby a brambory nakrájím na plátky asi 5 mm silné (papriku na silnější proužky a cibuli na kolečka) a z ostatních surovin rozmíchám jemné těstíčko a ochutím tak, aby bylo dostatečně výrazné. Brambory potřebují o dost víc soli a koření, takže vždycky nejdřív osmažím zeleninu a houby a pak těstíčko přisolím a přikořením a obalím a osmažím brambory. Smažím ve vyšší vrstvě oleje a po osmažení dávám na dvě vrstvy papírových utěrek a dvěma vrstvami překrývám a olej vyloženě lehce vymačkávám. Je to sice trochu zdlouhavé, ale pak jsou pakory krásně křupavé a přitom nejsou nasáklé olejem. Po osušení je přendávám do velké mísy vyložené další vrstvou papírové utěrky a podle chuti je namáčíme v jogurtové rajtě nebo pikantní ořechové omáčce, co dělám z kešu a para ořechů. A k pakorám samozřejmě patří sklenička vína :-)

Guacamole s čerstvým sýrem

Mé první setkání s avokádem nevyvolalo žádnou lásku do konce života, spíš naopak. Úplně živě si pamatuji, kdy jsem ho prvně ochutnala: Byly devádesáté roky, doma jsme zkoušeli všechny možné nové druhy ovoce a zeleniny, které jsme v obchodech potkali, a zatímco mango, různé druhy melounů a třeba karambola mi zachutnaly hned, u avokáda to tak nebylo. Připadalo mi to jako taková máslová okurka - chuť žádná, jen mazlavá konzistence. Internet byl v té době neznámý pojem a ve světě kuchařek zrovna frčela Bohdalová, takže já svou kapitolu "avokádo" na dlouho uzavřela. Jednoduše proto, že jsem neměla ani inspiraci ani touhu, zkoušet ho nějak jinak než v přírodní neupravené podobě. A tenhle stav trval více než deset let... dokud jsem neochutnala v mexické restauraci guacamole! Od té doby jsem milovníkem avokáda, ale jaksi pořád v té jeho hodně ochucené podobě :-) Zase až tak moc jsme se nespřátelili a cestu k sobě pořád hledáme. Na sladko mi nechutná vůbec, ale to guacamole... Kdo ho jednou ochutná, musí mu propadnout. O tom nemůže být pochyb :-) Je mnoho podob téhle zelené "pomazánky", já mám nejradši tu největší klasiku všech klasik (rozmačkané avokádo, rajčata, chilli, citron a mořská sůl) nebo tuhle variantu s čerstvým sýrem a koriandrem.

• 1 velké zralé avokádu nebo 2 menší
• 50-100 g žervé nebo čerstvého sýra
• 1 červená cibulka nebo 2 šalotky
• 6-8 cherry rajčátek
• čerstvý koriandr
• citronová šťáva z 1/2 citronu
• chilli (nebo čerstvá nasekaná chilli paprička)
• mořská sůl

Dokonale měkké avokádo rozmixuji s čerstvým sýrem a citronovou šťávou a pak přidám na drobno nakrájenou cibulku a rajčátka. Ty překrojím, lžičkou vyndám prostředky se semínky (a sním je) a nakrájím jen tu pevnou část. Nasekám koriandr (v zimě ho mám v mrazáku), zamíchám všechno dohromady a podle chuti přidám chilli a sůl.

Zelňáky

Jako jihočeský patriot se snažím šířit mezi zbytek národa (momentálně mezi lidi na Vysočině) standardní jihočeské výrazy jako třeba kropáč nebo pikador. navíc mě překvapilo, že mimo hranice jižních Čech zná málokdo tak dobrou věc, jako jsou zelňáky. Náš syn jim říká "kouzelňáky". Jsou to (většinou) křupavé placky z kysaného zelí, mouky a tuku. Jí se buď k pivu, vínu a nebo jen tak, když už máte sladkého až po krk. U našich se zelňáky dělají obvykle k večeři a k nim pořádný kotel čaje.

Dělám poměr surovin následně: stejné množství mouky jako vymačkaného zelí, plus poloviční množství tuku (většinou sádla, ale dává se i sádlo v kombinaci se škvarky a já dneska v nouzi dalo máslo, když jsem doma nic jiného neměla). Takže dneska jsem dala:

• 300 g zelí (váha po vymačkání přebytečné vody)
• 150 g jemné celozrnné mouky 
• 150 g hladké mouky 
• 150 g rozpuštěného másla (sádlo je lepší)
• sůl a kmín 

Zelí jsem pokrájela na drobno a smíchala s ostatními surovinami. Dala jsem na 10 minut vychladnout a ztuhnout do lednice a pak jsem vyválela na pomoučeném vále tenkou placku. Skleničkou pak vykrajuji kolečka, které vyhřaduji na plech s pečicím papírem. Peču na 180 °C 20 až 25 minut, dokud nezačnou lehce hnědnout. A na závěr rada - je lepší použít nějaké výraznější zelí, jemná chuť je v tomto případě na škodu. A jste-li masožrouti, nebojte se použít pomleté škvarky, budete zaručeně nadšení ;-)

Sýrové sušenky s ovesnými vločkami

Jednou jsem si v Tescu koupila vynikající sýrové sušenky. Takové ty z řady Tesco Finest. Byly ve slevě :-) Normálně stojí kolem stovky, ale byly v 70% slevě, takže putovaly k nám domů. A byly tááák moc dobré, že jsem se rozhodla přijít na to, jak je vyrobit. Smůla byla, že ve složení byla napsaná procenta podílu jen u obsažených sýrů a ořechů. Ale protože jsem talent na matiku, sepsala jsem si složení na papír a začala počítat... a hned první pokus vyšel na jedničku. Jsou prostě dokonalé!

• 80 g hladké mouky
• 80 g ovesných vloček
• 70 g sýra s modrou plísní (minimálně 50 % t. v s.)
• 20 g pomixovaných ovesných vloček
• 20 g změklého másla
• 15 g čedaru
• 15 g mletých vlašských ořechů
• sůl
• voda

Ze všech ingrediencí jsem vypracovala těsto. Vodu vždycky přidám podle potřeby, prostě tak, aby se s těstem dobře pracovalo. A pak už stačí vyválet na tenkou placku a vykrajovat sušenky. Já dělám záměrně hodně malé, abych jich mohla hodně sníst :-) Peču na 180 °C asi 15 minut, aby začaly zlátnout a byly krásně křupavé. V originálních sušenkách byl sýr Blue Stilton, ale mám s úspěchem vyzkoušenou i zlatou nivu, která je tučnější a výraznější než taková ta klasická. Případně i gorgonzola jde použít, ale radši ne dolce, spíše její pikantnější sestru ;-)