pátek 13. listopadu 2015

Slaný koláč s tuňákem a pórkem

Tenhle koláč nepotřebuje žádný dlouhý úvod, prostě ho už 20 let miluju a komukoli ho upeču, zamiluje si ho taky. Na recept jsme s mamkou narazily  v nějakém stolním kalendáři Frekvence 1 a já ho postupně upgradovala. Přece jenom tuňáková drť a eidam nejsou v tomhle případě to pravé, takže na vstupních surovinách nešetřete, ať si pochutnáte. Je to vynikající letní oběd, ale miluji ho i v zimě, třeba večer se skleničkou vína a miskou oliv...

Na těsto:
  • 250 g hladké mouky (já dávám 1:1 s pšeničnou celozrnnou nebo pohankovou) 
  • 100 g másla 
  • 1 lžička mleté papriky 
  • špetka sušeného tymiánu 
  • 1 dl vody 
  • sůl 
Na náplň:
  • 2 velké pórky 
  • 2 plechovky tuňáka v olivovém oleji 
  • 150 - 200 g tvrdého déle zrajícího sýra (dávám obvykle čedar a gruyere) 
  • 3 vejce 
  • 200 ml plnotučného mléka 
  • sůl, pepř 
Vypracuji těsto, podle potřeby přidám mouku a pak strčím v igelitovém sáčku aspoň na 30 minut odpočívat do ledničky. Mezitím si nakrájím pórky na slabá kolečka a nastrouhám sýr. Odpočinuté těsto vyválím a vložím do koláčové formy, propíchám vidličkou a posypu polovinou pórku. Na pórek rozdrobím tuňáka a posypu druhou polovinou pórku. Osolím a lehce opepřím, celé zakryju strouhaným sýrem a šoupnu do trouby rozehřáté na 180 °C. V mléce rozšlehám vejce, opět osolím, opepřím a po 10 minutách pečení naliju na koláč. Nechám péct ještě 30-40 minut. Někdy koláč vylepším ještě černými olivami. Koláč je vynikající jak teplý, tak i studený.

čtvrtek 12. listopadu 2015

Bulgur s fazolemi a dýní

Bulgur miluji! Až tak moc, že jsem byla jednu dobu schopná ho vařit v nějaké podobě klidně každý týden. Ovšem vydrželo mi to jen do chvíle, kdy se vzbouřil můj muž. Bulgur mu prý už lezl i ušima :-) Tak jsem na něj pak nějak pozapomněla, ale teď mi ho připomněla na svém blogu Míša a i já se musím podělit o svůj oblíbený podzimní recept. Shodou okolností i v mém receptu dělá bulguru společnost dýně :-) A světe div se, můj muž byl po snědení své porce smutný, prý by si ještě býval přidal, kdyby bylo co...

Na 2 porce:

  • 160 g pšeničného bulguru
  • 2 lžíce olivového oleje
  • 1 červená cibule
  • 1 stroužek česneku
  • 180 g oloupané dýně hokaido (čistá hmotnost)
  • 1/2 plechovky červených fazolí
  • hrst černých oliv
  • 1 malá chilli paprička
  • 100 ml zeleninového vývaru
  • sůl
  • pepř
  • čerstvá petrželka
  • parmazán

Bulgur vařím podle návodu, ale vodu lehce osolím a přidám lžíci olivového oleje. Cibuli nakrájím na proužky, osmahnu na oleji a když změkne, přidám nasekaný česnek s chilli papričkou a na kostičky nakrájenou dýni. Vše osmahnu (míchám asi 3-5 minut), pak zaliju vývarem a nechám vydusit, až se tekutina skoro úplně odpaří. Pak přidám propláchnuté fazole, nakrájené olivy, osolím a opepřím. Nakonec smíchám s hotovým bulgurem a na talíři posypu petrželkou a strouhaným parmazánem.

středa 11. listopadu 2015

Guacamole s čerstvým sýrem

Mé první setkání s avokádem nevyvolalo žádnou lásku do konce života, spíš naopak. Úplně živě si pamatuji, kdy jsem ho prvně ochutnala: Byly devádesáté roky, doma jsme zkoušeli všechny možné nové druhy ovoce a zeleniny, které jsme v obchodech potkali, a zatímco mango, různé druhy melounů a třeba karambola mi zachutnaly hned, u avokáda to tak nebylo. Připadalo mi to jako taková máslová okurka - chuť žádná, jen mazlavá konzistence. Internet byl v té době neznámý pojem a ve světě kuchařek zrovna frčela Bohdalová, takže já svou kapitolu "avokádo" na dlouho uzavřela. Jednoduše proto, že jsem neměla ani inspiraci ani touhu, zkoušet ho nějak jinak než v přírodní neupravené podobě. A tenhle stav trval více než deset let... dokud jsem neochutnala v mexické restauraci guacamole! Od té doby jsem milovníkem avokáda, ale jaksi pořád v té jeho hodně ochucené podobě :-) Zase až tak moc jsme se nespřátelili a cestu k sobě pořád hledáme. Na sladko mi nechutná vůbec, ale to guacamole... Kdo ho jednou ochutná, musí mu propadnout. O tom nemůže být pochyb :-) Je mnoho podob téhle zelené "pomazánky", já mám nejradši tu největší klasiku všech klasik (rozmačkané avokádo, rajčata, chilli, citron a mořská sůl) nebo tuhle variantu s čerstvým sýrem a koriandrem.

  • 1 velké zralé avokádu nebo 2 menší
  • 50-100 g žervé nebo čerstvého sýra
  • 1 červená cibulka nebo 2 šalotky
  • 6-8 cherry rajčátek
  • čerstvý koriandr
  • citronová šťáva z 1/2 citronu
  • chilli (nebo čerstvá nasekaná chilli paprička)
  • mořská sůl

Dokonale měkké avokádo rozmixuji s čerstvým sýrem a citronovou šťávou a pak přidám na drobno nakrájenou cibulku a rajčátka. Ty překrojím, lžičkou vyndám prostředky se semínky (a sním je) a nakrájím jen tu pevnou část. Nasekám koriandr (v zimě ho mám v mrazáku), zamíchám všechno dohromady a podle chuti přidám chilli a sůl.


pátek 11. září 2015

Ravioli s ricottou a špenátem

Tenhle příspěvek vzniká po děsně dlouhé pauze, po více než dvou měsících. Vlastně jsem chtěla přidat jeden svůj sladký recept v létě, když jsem byla u rodičů, ale než jsem to stihla, frčela jsem se synem na infekční, kde jsme si pobyli dva týdny. Pak už recepty s rybízem nebyly právě aktuální a jak jsme léto trávili u rodičů, nevařila jsem :-) A tedy ani nepřidávala recepty. Po návratu k nějakému režimu tedy přišlo na řadu i vaření a konečně jsme vyzkoušeli strojek na těstoviny. Naše nadšení z něj stále trvá (a byla to super výhodná koupě v Lidlu při italském týdnu), takže tady je náš první pořádný recept na těstoviny. Nevím, jestli ravioli jsou pro ten náš tvar zrovna ten správný výraz, ale chtěla jsem si ušetřit práci a plněné to je, takže tak :-)

Na těstoviny (2,5 porce)
  • 200 g hrubé semolinové mouky
  • 2 vejce (ideálně větší a domácí)
  • 2 lžičky olivového oleje
Na náplň
  • 200 g špenátových listů (může být i mražený)
  • 125 g ricotty
  • 1 malá cibulka
  • 1 stroužek česneku
  • 1 lžička olivového oleje
  • hrst strouhaného parmazánu, pecorina nebo grany
  • sůl a pepř
Na dokončení
  • strouhaný parmazán
  • máslo
  • případně vlašské ořechy nebo piniová jádra
Základem je dobré těsto. Já ho dělám opravdu jen z mouky, vajíček a oleje. Hnětu tak dlouho, až je těsto krásně lesklé a vláčné, nepřidávám žádnou vodu. Když je fakt hezké, dám ho v igelitovém sáčku odpočívat do ledničky. Alespoň na hodinu.

Mezitím jsem si připravila náplň. Na oleji jsem zpěnila na drobno nakrájenou cibulku, pak jsem přidala i česnek a nakonec špenátové listy. Když byl špenát hotový, rozmixovala jsem, přidala ricottu a parmazán a jemně ochutila solí a pepřem.

Odleželé těsto jsem zpracovala ve strojku na tenké pláty (můžete vyválet válečkem), lehce jsem podsypala semolinou a vykrajovala jsem kolečka. Ty jsem plnila a pomocí tvořítka jsem spojovala okraje. Můžete dát ale dva pláty na sebe, vykrajovat čtverečky a okraje dobře stisknout prsty, případně si vyhrát s okraji za použití vidličky (nebo razítka na ravioli, které já nemám).

Vařila jsem v osolené vodě asi 3 minuty. Nakonec jsem v míse pokapala rozpuštěným máslem a na talíři jsem sypala parmazánem. Měla jsem v úmyslu posypat i piniovými semínky, ale nějak přes léto záhadně zmizely :-)



čtvrtek 11. června 2015

Tvarohové knedlíky s jahodovou omáčkou

Taky milujete jahody? Já asi vlastně ani neznám nikoho, kdo by je rád neměl. Jsou pro mě znamením, že léto už je fakt tady :-)
Když jsem byla malá, měly jsme jich plnou zahrádku, ale pak milou zahrádku mamka postupně zmenšovala a zmenšovala, až zůstalo jen pár trsů stáleplodících jahůdek. Na ty velké jsme začaly jezdit na nedaleké plantáže. To je totiž náramná věc, takový užitek dva v jednom: při trhání jsem vždycky plnila nejen košíky, ale i svoji pusu. Ale pak mi samozřejmě bývalo obvykle docela blbě, protože tělo si nemohlo s tou náloží neumytých jahod poradit :-) Nikdy mě to ale neodradilo od toho, abych se další rok těmi neumytými plody cpala zase, prostě nepoučitelná. V Jihlavě o žádné blízké plantáži nevím, takže musím vzít za vděk trhovci. Dokonce jsem pokročila i tak daleko, že se neumytými jahodami necpu hned cestou domů, ale vydržím a sním jich jen pár. A pak snídám jahody, obědvám jahody, svačím jahody... určitě to znáte :-) 
A tohle je jeden z našich klasických rodinných receptů s jahodami, které mi spolehlivě přivolají vzpomínky na dětství...

Na 4 porce:

  • 2 měkké tvarohy v kostce
  • 2 vejce
  • 4 lžíce změklého másla
  • 4 lžíce krupice
  • 16 lžic hrubé mouky
  • 2 lžičky prášku do pečiva
  • sůl
  • 6 lžic strouhanky
  • 6 lžic mletých mandlí
  • 2 lžičky mleté skořice
  • 2 lžíce másla
  • 1 lžíce třtinového cukru
  • jahody, třtinový cukr
  • tvaroh a zakysaná smetana 

Těsto jsem vždycky dělala od oka, ale dneska jsem si vzala na pomoc lžíci, abych byla schopná předat nějaké návodné poměry. Z prvních sedmi ingrediencí jsem vypracovala těsto - je měkčí a lepivější než na plněné knedlíky, ale nesmí být zase až moc řídké a mazlavé, knedlíky by se rozvařily. Nejlepší je udělat jeden zkušební knedlíček o velikosti golfového míčku a zkusit ho uvařit (7 minut v osolené vodě). Pokud se nerozpadne a pěkně drží pohromadě, je to dobré a můžete se pustit i do dalších. Jinak je lepší přidat mouku.

Na másle jsem si mezitím osmahla mleté mandle se strouhankou, cukrem a skořicí. Aby vznikla voňavá křupavá směs. Jahody jsem pokrájela na menší kousky a rozmačkala vidličkou, osladila jsem zase asi jednou lžící třtinového cukru. Tvaroh jsem rozmíchala se zakysanou smetanou v poměru 1:1.
Uvařené knedlíky jsem vložila do pánve se strouhankou a mandlemi a pěkně jsem je obalila (moc mi to nešlo, jak se do pánve nemohly vejít). Na talíři jsem pak knedlíky polila jahodami a navrch jsem přidala smetanu s tvarohem. Prostě jednoduchý a rychlý letní oběd :-)

pondělí 8. června 2015

Smetanový cheesecake s jahodami

Můj muž měl narozeniny, takže se slušelo něco dobrého upéct. Do dortu se mi v tomhle vedru nechtělo, a ani chuť na něj nebyla. Ale něco s jahodami, to je samozřejmě jiná :-) Ráno jsem se zamyslela, co bych asi tak mohla vytvořit, a pak jsem v Lidlu úplnou náhodou potkala půlkilové mascarpone, takže bylo vyhráno. Teda - ještě tak úplně nebylo, protože jsem trochu riskovala, ale doufala jsem, že se dílo povede a že cheesecake bude dobrý. I když jsem ho od začátku až do konce vymyslela :-) Takže potvrzuji: je nejen dobrý, ale přímo výborný!

Na korpus:
  • 100 g mletých mandlí
  • 100 g datlí bez pecek
  • 100 g kokosové moučky
  • 1 lžíce másla
Na náplň:
  • 500 g mascarpone
  • 250 g tučného měkkého tvarohu
  • 4 plátky želatiny
  • 6 lžic vody
  • 1 vanilkový lusk
  • velká hrst jahod
  • cukr podle chuti
  • meduňka a jahody na ozdobu
Datle jsem nechala hodinu bobtnat zalité vodou a pak jsem je (bez vody) rozmixovala s ostatními ingrediencemi na korpus. Mazlavé těsto jsem namačkala do formy a dala péct. Pekla jsem 20 minut v troubě nastavené na horkovzduch a 160 °C. Pak jsem nechala korpus prochladnout.

Mezitím jsem si připravila náplň. Mascarpone jsem smíchala s tvarohem, osladila lžící třtinového cukru a přidala jsem vnitřek vanilkového lusku. Jahody jsem rozmixovala tyčovým mixérem a plátky želatiny jsem vložila do misky se studenou vodou. Po nabobtnání želatinových plátků jsem do další misky nalila asi 4 lžíce vařicí vody a přidala jsem tři vymačkané plátky želatiny. Rozmíchala jsem a hned jsem přidala dvě lžíce krému. Když jsem dobře promíchala, vlila jsem želatinovou směs do zbylého krému, promíchala a naplnila koláčový korpus. V další misce jsem rozpustila poslední plátek želatiny ve lžíci vařicí vody a postupovala jsem stejně jako se smetanovou náplní. Jahodové želé jsem pak nalila na krémovou náplň a dala jsem vychladit do ledničky. Před podáváním jsem ozdobila jahodami a meduňkou.



neděle 24. května 2015

Čočkové karí s vejci

Při svém posledním indickém nákupu jsem neodolala a pořídila jsem krásné kovové misky. Jsem z nich úplně nadšená a nejradši bych z nich jedla pořád. Cokoli :-) Ale třeba takové špagety by si v nich člověk moc nevychutnal, takže je jasné, že musím vařit indickou ještě častěji než obvykle :-) Tohle jídlo je fakt jednoduché na přípravu, nijak moc ostré (pokud si nepřidáte chilli) a jsem přesvědčená o tom, že musí chutnat i odpůrcům luštěnin a indické obecně. Takže ho určitě zkuste...
  • 2 lžíce oleje
  • 2 cibule
  • větší kousek zázvoru (4 cm z tlusté části)
  • 4 stroužky česneku
  • 1/2 lžičky (až 1 lžička) mletého chilli
  • 2 lžičky mletého koriandru
  • 2 lžičky mletého římského kmínu
  • 2 lžičky mleté sladké papriky
  • 8 dl zeleninového vývaru
  • 1 dl kokosového krému (vrchní část z plechovky)
  • 200 g loupané červené čočky
  • 1 plechovka krájených rajčat
  • vařená vejce
  • čerstvý koriandr
Ve velké pánvi jsem na oleji osmažila nasekané cibule (smažím zvolna klidně 5-10 minut), pak jsem přidala nasekaný zázvor a česnek a smažila jsem další minutu. Nakonec jsem přidala koření a osmažila jsem už jen krátce do rozvonění a hned zalila připraveným vývarem. Přidala jsem propláchnutou čočku a rajčata z plechovky a nechala jsem vařit mírným varem pod pokličkou až do úplného změknutí čočky. Nakonec jsem přidala kokosový krém a rozmixovala dohladka. Na závěr jsem lehce dosolila a podávala s uvařenými vejci posypané koriandrem a k tomu placky chapati.

pondělí 11. května 2015

Tapiokový pudink s kokosovým mlékem

Tuhle zvláštní dobrotu jsem zkoušela už před lety, když jsem na tapioka perly narazila poprvé. Nijak nás to ale nenadchlo, tak jsem sáček zase zavřela a na dlouho uklidila. Na světlo boží jsem ho znovu vytáhla až teď. Poté, co jsem při nákupu indických potravin narazila na recept na tradiční indický tapiokový pudink. Hned mi bylo jasné, kde soudruzi z NDR tenkrát udělali chybu a proč ten můj první nebyl takový, aby měl člověk chuť jíst ho znovu a znovu. Byl prostě moc "dietní" :-) Tohle je ale úplně jiná káva a veliká, velikánská dobrota!

  • 50 ml tapioka perel
  • voda
  • 1 rozšlehané vejce
  • 1/2 hrnku kokosového mléka
  • 1/2 hrnku smetany na šlehání
  • špetka soli
  • 2 lžíce třtinového cukru
  • vanilkový extrakt nebo vanilkový cukr
  • ovoce podle chuti

Tapioka perly jsem zalila vodou (dala jsem je do odměrky - 50 ml tvořily tapioka perly a dolila jsem do 200 ml vodou). Nechala jsem několik hodin bobtnat, protože jsem pudink vařila až večer, ale stačí třeba 2 až 3 hodiny. Kastrůlek na vaření jsem vymazala máslem a kokosové mléko jsem rozmíchala se smetanou. Nalila jsem do kastrůlku, vložila perly, přidala špetku soli a přivedla jsem k varu. Vařila jsem zlehka 5 minut. Pak jsem přidala cukr a vanilkový extrakt, stáhla jsem z plotýnky a vmíchala jsem vajíčko. Dala jsem zpět na plotnu a ještě jsem vařila pár minut do zhoustnutí (příště musím dobu varu zkrátit, pudink ještě hodně zhoustne a já to neodhadla a hustý ho mám opravdu hodně). Nakonec  jsem prokládala pudink v pohárech rozvařeným ovocem zahuštěným lžičkou škrobu a lehce oslazeným sirupem z agáve. Pudink je potřeba nechat dobře vychladnout a pak už jen vzít lžičku a pustit se do něj :-)
Recept je opět z www.gurmankoreni.cz

Zeleninové karí s tofu

Když jsem vařila masové kofty, udělala jsem rovnou i něco bezmasého pro sebe. Vyšla jsem ze stejného základu na omáčku, ale přidala jsem zeleninu a tofu. Pochutnala jsem si moc, akorát to množství jsem trochu neodhadla :-)

Na omáčku:
  • 3 lžíce oleje
  • 1 lžíce celého římského kmínu
  • 1 velká cibule
  • 4 stroužky česneku
  • kousek zázvoru
  • 1 - 2 lžičky koření Kofta kari
  • 1/2 lžičky cibulových semínek
  • 1/2 lžičky garam masaly
  • 1 plechovka krájených rajčat
  • 120 ml vody
  • 2 vrchovaté lžíce kokosového krému (vrchní část z plechovky)
  • sůl, třtinový cukr
  • květák
  • hrášek
  • fazolky
  • 200 g tofu
  • čerstvý koriandr
Kus květáku jsem rozebrala na růžičky (asi tak dvě hrsti) a krátce jsem povařila v osolené vodě společně se zelenými fazolkami. Stačí 3 až 5 minut.
Na omáčku jsem na oleji osmahla kmín a když se rozvoněl, přidala jsem nasekanou cibuli. Smažila jsem asi 5 minut a pak jsem přidala rozetřený česnek a stejné množství strouhaného zázvoru. Po chvilce smažení jsem přidala koření na kofty a cibulová semínka. Po další minutě jsem do pánve přidala krájená rajčata a vodu. Nechala jsem krátce povařit a rozmixovala jsem. Nakonec do omáčky přišel kokosový krém, osolila jsem, přisypala garam masalu a dala jsem asi lžičku třtinového cukru. Pak už jsem přidala květák a fazolky a pod pokličkou jsem vařila asi 20 minut. Poté jsem přidala dvě hrstičky hrášku a nakrájené tufu a vařila jsem dalších 10 minut, tentokrát bez pokličky. Před podáváním jsem karí posypala nasekaným koriandrem a podávala jsem s rýží. Ale můžete si udělat i placky ;-)

Kofta karí (masové kuličky v pikantní omáčce)

Kofty jsem do neděle zkoušela akorát čočkovo-zeleninové, ale jak jde o indickou, vyzkouším ráda kdykoli cokoli nového :-) A když jsem při svém nákupu na www.gurmankoreni.cz narazila na koření a recept na masové kofty, měla jsem jasno. Takže uvařeno, odzkoušeno a já si udělala bezmasou variantu jídla se stejným základem, takže spokojenost byla na všech frontách a já doporučuji dál :-)

Na kofty:
  • 250 g mletého hovězího masa (v originálu je samozřejmě jehněčí)
  • 1 vejce
  • 1 lžíce sekaného koriandru
  • 1 menší cibule
  • 2 lžičky koření Kofta kari
  • 1/2 lžičky garam masaly
  • 1/2 lžičky kurkumy
  • 1/2 lžičky cibulových semínek
  • sůl
Na omáčku:
  • 3 lžíce oleje
  • 1 lžíce celého římského kmínu
  • 1 velká cibule
  • 4 stroužky česneku
  • kousek zázvoru
  • 1 - 2 lžičky koření Kofta kari
  • 1/2 lžičky cibulových semínek
  • 1/2 lžičky garam masaly
  • 1 plechovka krájených rajčat
  • 120 ml vody
  • 2 vrchovaté lžíce kokosového krému (vrchní část z plechovky)
  • 100 g zeleného hrášku
  • sůl, třtinový cukr
  • čerstvý koriandr
Cibuli do kuliček jsem nasekala a pak jsem vše umixovala dohromady.
Na omáčku jsem na oleji osmahla kmín a když se rozvoněl, přidala jsem nasekanou cibuli. Smažila jsem asi 5 minut a pak jsem přidala rozetřený česnek a stejné množství strouhaného zázvoru. Po chvilce smažení jsem přidala koření na kofty a cibulová semínka. Po další minutě jsem do pánve přidala krájená rajčata a vodu. Nechala jsem krátce povařit a rozmixovala jsem. Nakonec do omáčky přišel kokosový krém, osolila jsem, přisypala garam masalu a dala jsem asi lžičku třtinového cukru. Pak už jsem tvořila z masové směsi malé kuličky a vkládala jsem je přímo do omáčky. Pod pokličkou se vařily mírným varem asi 20 minut. V polovině varu je dobré zkontrolovat, jestli jsou kuličky v omáčce celé ponořené a případně je opatrně otočit. Po dvaceti minutách jsem přisypala hrášek a nechala jsem povařit už jenom krátce. Před podáváním jsem karí posypala nasekaným koriandrem a podávala jsem s rýží. Ale můžete si udělat i placky ;-)



neděle 10. května 2015

Pesto ze zeleného chřestu

Medvědí česnek došel, ale chřest začíná :-) A když jsem byla u pana Staňka pro víno, narazila jsem u něj na pesto ze zeleného chřestu. Chutnalo úžasně. A tak bych to nebyla já, abych se nerozhodla o domácí pokus. Koupila jsem chřest, piniové oříšky a čerstvé těstoviny a v pátek byl oběd na světě. Pesto má jemnější chuť než výrazné bazalkové nebo to z medvědího česneku, ale určitě ho doporučuji zkusit. Už jenom proto, že jeho příprava zabere jenom pár minut a celkový výsledek je parádní ;-)

  • 120 - 150 g zeleného chřestu
  • 50 g parmazánu
  • 40 g piniových oříšků
  • 2 stroužky česneku
  • olivový olej
  • sůl
  • čerstvé těstoviny a parmazán na posypání

Chřest jsem zbavila dřevnatých konců a dala vařit v osolené vodě. Vařte 3 minuty a pak hned přendejte do nádoby s ledovou vodou, aby se zastavil var a chřest zůstal pevný a šťavnatý. Vychladlý chřest jsem nakrájela na kousky a rozmixovala jsem společně s oříšky, česnekem, parmazánem a olivovým olejem. Solím podle chuti. Pesto jsem měla hodně husté, tak jsem ho naředila malým množstvím vody, ve které se chřest vařil. Ve vodě od chřestu (přidala jsem ještě trochu soli) jsem uvařila i těstoviny a po uvaření jsem je smíchala s pestem. Ještě jsem přidala i malinko vody z hrnce, aby konzistence pesta byla krémová. Před podáváním jsem na talíři posypala strouhaným parmazánem.


středa 6. května 2015

Můj velký indický nákup

Na e-shop www.gurmankoreni.cz jsem narazila úplnou náhodou, když jsem v žádném už dříve vyzkoušeném e-shopu nemohla najít černou čočku. Tady ji mají! A navíc spoustu věcí, které jsem vždycky objednávala různě komplikovaně, protože nikde toho neměli dost pohromadě. Tenhle problém na gurmankoreni.cz nehrozí. Tady má člověk spíš problém opačný, aby se ovládl a nekoupil všechno, protože opravdu tohle všechno děsně akutně potřebuje :-) Navíc u většiny koření jsou recepty, takže člověk tu akutní potřebu vnímá ještě vtíravěji - má prostě chuť uvařit si přesně to, na co zrovna kouká :-D
Nakonec jsem toho vzala fakt hodně, ale taky jsem si spoustu věcí nechala na příště, takže jsem byla i skromná :-P Máme to doma nastavené tak, že nám není líto dát peníze za dobré (a kvalitní) jídlo, za kvalitní sportovní vybavení a merino oblečení od Icebreakeru (to sice zásadně kupuji ve slevách, ale i tak je drahý jako prase). Ale to vás určitě nezajímá, takže tady je ten můj nákup:
Koření není nikdy dost a já musela doplnit zásoby toho nejvíce používaného (zleva nahoře):
  • mletý koriandr
  • ostré madráské kari
  • jemné madráské kari (nenechte se mýlit, i to jemné je ostré jako blázen)
  • bobkový list
  • mletý římský kmín
  • mletá garam masala
  • paprika
  • mletá skořice

Tohle je takový základ, bez kterého se indická prostě nedá vařit. Kupovat v Čechách garam masalu je naprostý nesmysl, protože ta chuť a vůně je něco úplně jiného. Bobkový list jsem si vzala proto, že je větší a výraznější než ten náš, stejně tak je voňavější a výraznější paprika a skořice. Finančně vychází velmi dobře a kvalita je nesrovnatelně vyšší než u toho, co nám nabízí supermarkety nebo různí prodejci na trzích. Ještě mi zapomněli v e-shopu zabalit celou skořici, která je v obrovských kusech a voní neskutečně. Dorazí snad posléze.
Tady je vlevo nahoře mletý kardamom, který miluji a naposledy jsem ho v nouzi koupila od Antonína a byla jsem docela zklamaná. Byl takový mdlý, jako kdyby ho míchali s prachem ze silnice nebo co :-/ Ty čtyři krabičky od MDH jsou směsi koření na jogurtovou rajtu, mátové čatný, dal makhani (karí z černé čočky a červených fazolí) a na ochucený indický sýr. Nic z toho jsem ještě neměla, tak jsem fakt zvědavá :-) Větší krabička je směs koření na kofty - indické masové kuličky, které budu dělat o víkendu. A ještě mi se zpožděním dorazí směs na indické máslové kuře, která se prý náhle vyprodala. V sáčcích je sezamové semínko a to černé je cibulové semínko. To používám na placky naan nebo do některých karí, miluji ho.
Tady jsou hotová jídla, která prostě stojí za to ochutnat. Odolala jsem nutkání koupit úplně všechno, takže jsem vzala jen tři druhy a příště zase vyberu nějaké další :-) Přihodila jsem i knížku od majitelky e-shopu, protože je mi prostě sympatická a jsem zvědavá i na recepty, co v knize budou.
Ginger beer miluje můj muž, takže to byla jasná volba, abych mohla říct, že ten obrovský balík je tak těžký právě proto, že je tam strašně moc JEHO zázvorového drinku :-) Dole jsou červené fazole na dal makhani, loupaná červená čočka, neloupaná červená čočka a černá čočka (ta je taky hlavně na dal makhani). Nahoře vlevo je kokosová moučka, z té se chystám vyzkoušet nějaké pečení podle receptu z e-shopu a Dabur Chyawanprash má být nějaký ájurvédský zázrak ke zlepšení imunity, nálady, odolnosti vůči stresu... a prostě na všechno :-D Vypadá to jako povidla, a dokonce to chutná skoro jako povidla, akorát s takovým štiplavým ocasem. Tak jsem zvědavá na ty účinky :-D
Poslední fotku vezmu zespodu: zlomky kešu ořechů, protože těch máme nenormální spotřebu. Ale to je u mě dost zklamání. Otevřela jsem je, abych trochu nasypala do müsli, ale připadá mi, že jsou trochu žluklé nebo nějak jinak "jeté". Barva i chuť je prostě divná a moc nevěřím tomu, že by v testu na aflatoxiny prošly. Plísně tam určitě budou. Příště radši zůstanu u těch lidláckých. Pan Mukhwas je směs koření, fenyklu a cukrových kuliček - ke zlepšení trávení a pro svěží dech. Je to zajímavá chuť, ale trochu mi připadalo, jako kdybych chroupala fenyklová semínka s nadrcenými vonnými tyčinkami. Nevím, kde se tam ta chuť vzala, ale cítím ji tam :-) Vedle jsou fenyklová semínka v cukrové polevě a to je naopak naprostá bomba. Mám novou závislost a vím, že příště jich objednám spoustu. Velkou spoustu :-) Chutnají jako pendreky v cukru a pro ty já mám slabost už od dětství. Po pálivém indickém jídle je to skvělý dezertíček, který jednak podpoří trávení, osvěží ohořelou pusu a ještě k tomu je děsně dobrý. Už teď lituji, že jsem si balíčků nevzala víc :-P V zelených krabičkách je kokosové máslo - to přidávám všude možné a je fajn, že v lednici vydrží po otevření delší dobu (teda teoreticky, u nás rozhodně ne :-D ). V bílé pixle je kvalitní kokosový olej, který má u nás širokou škálu použití a v pytlíku je směs slaných pokroutek k vínu. To je taková loterie. Některé mi moc chutnají a některé naopak byly zklamáním. Obávám se, že tenhle pytlík jsem spíš zvolila blbě, protože v e-shopu nebylo uvedené složení a fakt jsem to vzala náhodně. Chutnají mi směsi z opražených luštěnin, ale tohle budou spíš jakoby "krekry". Ale uvidíme, třeba mi budou chutnat. Ve velkém sáčku je vynikající basmati rýže a zbytek nákupu na fotce je drogerie: hřebíčková ájurvédská pasta - rozhodla jsem se nějakou zkusit a protože neemová nebyla, riskla jsem hřebíček :-) Ájurvédský bylinný pleťový krém chci zkusit jako doplněk k mým pleťovým olejům a santalové mýdlo jsem dostala jako bonus k nákupu zdarma. Voněla po něm celá ta obrovská krabice a moc mě to potěšilo.

Takže to je vše a pokud jste to v polovině článku nevzdali, máte můj obdiv :-)

UPDATE: Slané dobroty jsou super (akorát to víno s nimi nějak víc mizí) a hřebíčková pasta nemá chybu ;-) Pan Mukhwas už mi taky chutná a míchám si ji s fenyklem v cukru, jsem na tom přímo závislá.

pondělí 4. května 2015

Dal makhani

Tohle jídlo patří mezi moje úplně nejvíc nejoblíbenější karí - černá čočka a červené fazole, koření, kokosové mléko... k tomu čerstvá placka a člověku je hned krásně :-) Vždycky uvařím velký kotel, abych měla navíc ještě minimálně jednu porci pro sebe na další den. Když se čočka uleží, je totiž ještě lepší.
  • 250 g černé čočky
  • 800 ml vody
  • 40 g másla
  • 2 cibule
  • 2 chilli papričky
  • 3 stroužky česneku
  • 2 lžičky strouhaného zázvoru
  • 1 lžička kurkumy
  • 1/2 lžičky mletého chilli
  • 2 lžičky mletého římského kmínu
  • 2 lžičky mletého koriandru
  • 2 plechovky propláchnutých červených fazolí
  • 1 plechovka krájených rajčat
  • 3 bobkové listy
  • 2 vrchovaté lžíce kokosového krému
  • 2 lžičky garam masaly
  • čerstvý koriandr
  • 1 lžička mango prášku (nebo 1 lžíce citronové šťávy)
Přes noc namáčím čočku do vody, druhý den propláchnu, zaliji 800 ml vody a dám vařit - asi 15 minut na mírném plameni. Mezitím osmahnu nakrájené cibule na másle, přidám nasekané papričky a smažím 5-7 minut. Když cibule zezlátne, přidám nastrouhaný zázvor, nasekaný česnek a koření (kromě garam masaly). Smažím ještě 1 minutu.
K cibulové směsi přidám povařenou čočku i s vodou, propláchnuté fazole, rajčata a bobkové listy. Vařím na mírném plameni přikryté pokličkou asi 20 minut. Poté vylovím bobkové listy, přidám kokosový krém, část čočky rozmixuji, aby se směs zahustila a pak už jen osolím, přidám garam masalu a mangový prášek. Před podáváním posypu nasekaným koriandrem a podávám s plackou.

 

neděle 3. května 2015

Rozmarýnové kuře s citronem

Včera jsem udělala obrovskou objednávku na indické koření, luštěniny a spoustu dalších věcí, takže je jasné, že následující dny budu mít potřebu zkoušet nová indická jídla :-) Dnešek jsem proto zasvětila klasické evropské kuchyni - zapátrala jsem na svém oblíbeném webu a tohle se mi líbilo na první pohled. Na balkóně mám rozmarýn, v mrazáku bylo kuře, v lednici citrón a to je vlastně skoro všechno, co člověk potřebuje :-) A náš syn, který se do každého jídla musí skoro nutit, si dvakrát přidal! Takové pocty se mi dostane tak jednou za měsíc, a to si možná ještě fandím, takže je jasné, že tohle jídlo je prostě bomba:-) Rozpis je na čtyři porce:

  • 800 g menších brambor
  • 4 kuřecí stehna
  • větší svazek zeleného chřestu nebo 600 g zelených fazolek
  • 1 palička česneku
  • 3 lžíce olivového oleje
  • 1 bio citron
  • čerstvý rozmarýn
  • mořská sůl
  • případně trochu másla

Brambory jsem omyla kartáčkem, nakrájela na čtvrtiny a společně s fazolkami dala do pekáčku. Přidala jsem oloupané stroužky česneku, rozmarýn, olivový olej, osolila jsem a pokapala šťávou z citronu. Zbytek citronu jsem nakrájela na osminy (každou polovinu na 4 díly) a přidala jsem do pekáčku. Vše jsem promíchala a na vrch jsem položila osolené kuře. Kůži kuřete jsem na několika místech nařízla a ještě posypala rozmarýnem. Pekáček jsem zakryla alobalem a dala jsem péct na 180 °C. Pekla jsem 40 minut zakryté, pak jsem odkryla a pekla jsem dalších 40 minut, dokud kuře nezezlátlo a brambory nezměkly. Je dobré v druhé části pečení maso vyndat a zeleninu a brambory promíchat a zase maso vrátit. Pokud by vám kuře pouštělo málo tuku, přidejte trošku másla.

pátek 1. května 2015

Fettuccine s pestem z medvědího česneku

Pesta ze všeho možného u nás doma letí a letos jsem konečně mohla vyzkoušet i pesto z medvědího česneku. Ten u nás bohužel neroste, pokud nepočítám chráněnou oblast, kde by údajně být k nalezení měl. Ale jednak netuším, kde přesně to má být a taky bych nerada zabloudila v lesích, které vůbec neznám. takže mě zachránil pan Staněk, který má v Jihlavě úžasnou prodejnu vína a nejrůznějších specialit (a taky hned vedle stejně úžasnou sýrárnu). Pan Staněk má totiž všechno, co člověk zrovna potřebuje. I ten medvědí česnek :-) A protože tohle byla poslední dodávka, udělala jsem pár fotek navzdory tomu, že je u nás úplně hnusně, světlo je k ničemu, nejsem nijak zdatný fotograf, takže ty fotky opravdu nejsou žádný zázrak...
  • 100 g listů medvědího česnek
  • 50 g piniových oříšků
  • 50 g parmazánu
  • olivový olej
  • sůl
  • 300 g čerstvých fettuccine
  • parmazán na posypání
Pesto jsem mixovala z medvědího česneku, oříšků, parmazánu a olivového oleje. Dávám tak 3 - 5 lžic oleje (odhaduji). Nakonec podle chuti osolím. Těstoviny vařím ve slané vodě, aby byly al dente. Vždycky si nechám stranou trochu vody z jejich vaření, scedím je a smíchám s pestem. Podle potřeby trochu naředím právě tou vodou z těstovin. Na talíři posypu parmazánem a jsem šťastná, že jsem na světě :-)

Pozn. V nouzi můžete použít i kešu ořechy, pokud ty piniové nikde v okolí neseženete. A místo parmazánu jakýkoli tvrdý dlouho zrající sýr. Ale čím lepší sýr použijete, tím lepší pesto bude.


čtvrtek 30. dubna 2015

Čokoládové cookies

Loni jsem dostala čokoládové cookies od Mixit a od té doby na ně nostalgicky vzpomínám. Nikdy jsem neměla lepší. A když už na cookies dostanu takovou chuť, že bych si nějaké i koupila, kouknu na složení a chuť mě obvykle přejde. Ale jednou (byl to osud) jsem zase listovala svým sešitem s recepty a hledala recept na naše rodinné jídlo, když tu na mě vypadl lísteček s receptem na cookies. Jasné znamení! Vůbec netuším, jak dlouho v sešitu byl, ani kde jsem k němu přišla, ale to mi nebránilo v tom, abych hned zadělala těsto. A dobře jsem udělala - sušenky jsou totiž naprosto božské, akorát příště trochu uberu na cukru. Sladké jsou na mě zbytečně moc.

  • 140 g hladké mouky
  • 130 g jemné celozrnné mouky
  • 1 vrchovatá lžíce kakaa
  • 1 rovná lžička sody
  • 1 rovná lžička prášku do pečiva
  • 1/2 lžičky soli
  • 250 g třtinového cukru
  • 2 lžíce javorového sirupu
  • 2 lžičky vanilkového extraktu
  • 140 g změklého másla
  • 1 vejce
  • 120 g kvalitní čokolády (nejméně 55 % kakaa)
  • 70 g pekanových nebo vlašských ořechů

Nejdřív jsem dala šlehat máslo s cukrem a mezitím jsem nasekala ořechy a čokoládu. Do vyšlehaného másla jsem přidala sirup, vanilkový extrakt a vejce. Když se vše spojilo, přisypala jsem všechny suché ingredience (čokoládu a ořechy až nakonec, když už těsto bylo kompaktní). Zabalila jsem do fólie a dala dvě hodiny uležet do ledničky. Můžete nechat klidně i přes noc. Pak už jsem jen tvořila placičky a kladla jsem je na plech s pečicím papírem. Je potřeba nechat si větší rozestupy, protože sušenky se roztečou. Pekla jsem je asi 18 minut na 180 °C.



Kokosová granola

Miluji müsli, ale musí být křupavé a musí v něm být spousta dobrých věcí. Někdy se ovšem stane, že si v nějakém hnutí mysli koupím takové to klasické sypané, které si dám tak dvakrát.  Pak z něj ještě vyjím všechny ořechy a sušené ovoce, a tím s ním skončím. Nakonec mám ten nebohý zbytek (vlastně většinu) v nějaké pixle od Mixit tak dlouho, dokud ho nespotřebuji do kaší. Jenomže v těch křupavých směsích zase bývá spousta cukru a palmový tuk, kterému se ze zásady vyhýbám... takže mi jednoho dne nezbylo nic jiného, než si nějaké vlastní müsli zkusit upéct sama :-) Začala jsem menším zkušebním množstvím, ale příště nebudu troškařit. Chutná nám totiž doma všem :-)
  • 200 g ovesných vloček (část jemných a část klasických)
  • 2 lžíce sezamových semínek
  • 2 lžíce strouhaného kokosu
  • 3 lžíce kokosového krému (tuhá část z plechovkového kokosového mléka)
  • 1 lžíce medu
  • rozinky
  • kešu ořechy
Dvě lžíce kokosového krému krému jsem rozmíchala s rozpuštěným medem a tuhle pastu jsem smíchala s vločkami a sezamovými semínky. dala jsem péct na plech s pečicím papírem - při 170 °C 15 minut. Pak jsem přidala kokos, nasekané kešu a další lžíci kokosového krému. Pekla jsem dalších 15 až 20 minut, občas jsem promíchala a nakonec přidala rozinky  a nechala jsem ještě v troubě "dojít". Příště se nebudu žinýrovat a přidám ještě nasekanou bílou čokoládu.


čtvrtek 19. února 2015

Paratha (indický vrstevnatý chléb)

Na tyhle a další placky jsme chodili do prachatické indické už v mých gymnaziálních časech :-) Vždycky jsem je milovala a nic se na tom ani časem nezměnilo, právě naopak. Parathy jsou vrstevnaté placky, které se dělají obvykle buď kulaté, nebo trojúhelníkové. Tentokrát nebudu složitě popisovat přípravu a radši přidám rovnou odkazy :-)
  • hladká mouka
  • vlažná voda
  • olej
  • sůl
Základam je těsto - na jednu placku dávám asi 50 g mouky. Hladkou mouku se solí a pár kapkami oleje smíchám s takovým množstvím vody, aby těsto bylo krásně hladké, měkké a nelepilo se (chce to vyzkoušet a postupně přidávat). Když už se mi zdá dobré, nakapu si do dlaní trochu oleje a ještě jednou ho propracuji. pak už si ho rozdělím na jednotlivé porce a připravím si placky (koukněte na odkazy dole). Peču nasucho na pánvi s tlustým dnem, případně potírám při pečení z každé strany trošinkou oleje. Nedoporučuji připravovat je moc dopředu, ani péct je ve větším množství. Nejlepší jsou totiž ještě horké, kdy jsou měkké a přesto křupavé. A nesnažte se je zbytečně dělat z celozrnné mouky, není to ono. Navíc je obvykle jíme k luštěninovým nebo zeleninovým jídlům, kde je vlákniny už tak dost ;-)
Parathas by Petrina Verma Sarkar
Parathas by Manjula





Čočková polévka (Brown Lentil Soup)

Včera jsme se vrátili se synem z nemocnice, takže u mě propukl klasický absťák po jakýchkoli luštěninách. Sice jsme tam byli jen tři dny, ale stejně už mi bylo mdlo z rohlíků a nedostatku ovoce a zeleniny. Syn má jíst spíše měkkou stravu, takže polévka byla jasná volba, akorát bylo potřeba vynechat chilli a ostré koření, aby ji mohl i náš rekonvalescent :-) Tahle čočková polévka je výborná, určitě ji zkuste. Pokud nemáte indickou hnědou čočku, použijte spíš neloupanou červenou než naši klasickou hnědou, bylo by to chuťově hodně jiné...
  • 250 g čočky (hnědá nebo neloupaná červená)
  • 1,2 l zeleninového nebo kuřecího vývaru
  • 1 lžička mletého římského kmínu
  • 1 lžička kurkumy
  • 3 bobkové listy
  • 1/4 lžičky mletého kardamomu
  • 3 lžíce oleje
  • 2 lžičky hořčičných semínek
  • 2 stroužky česneku
  • sůl, pepř
  • případně podle chuti smetana, zakysaná smetana, bílý jogurt
Čočku jsem dala asi na 2 hodiny namočit a poté jsem ji vařila ve vývaru s kmínem, kurkumou, kardamomem a bobkovými listy. Vaří se tak dlouho, než je hodně měkká, klidně 30 minut. jako další krok jsem na oleji osmahla nasekaný česnek a hořčičná semínka a když se vše rozvonělo, přidala jsem do polévky. Nakonec jsem polévku částečně rozmixovala tyčovým mixérem, aby se zahustila, ale aby v ní zůstala i celá čočka. Podle chuti pak můžete přilít trochu smetany na šlehání a před podáváním posypat natí koriandru a přidat lžíci zakysané smetany nebo jogurtu. Podávám s horkými plackami, dneska u nás byly parathy :-)
Pokud máte rádi, můžete do polévky přidat i chilli a nasekaný zázvor, ale to já dneska vynechala.

neděle 18. ledna 2015

Čočkovo-zeleninové kofty

Miluju luštěniny, indickou kuchyni a zeleninová jídla. Ideální stav je v případě, že je vše prve jmenované uspokojeno naráz. Takže tyhle zeleninovo-čočkové kuličky jsou pro mě ztělesněním dokonalého oběda. Tohle jídlo je totiž neuvěřitelně dobré, fakt jednoduché na přípravu a navíc krásně vypadá. A ta vůně... prostě sen :-) A můžete si ho udělat i v bezlepkové nebo veganské verzi ;-)
  • 4 lžíce oleje
  • 1 větší cibule
  •  2 větší mrkve
  • 2 řapíky celeru
  • 2 stroužky česneku
  • 1 malá chilli paprička (pokud to nebudou jíst děti)
  • 4 lžičky kari (dávám napůl kari jemné a madraské)
  • 220 g červené loupané čočky
  • 6 dl zeleninového vývaru
  • 2 lžíce rajčatového protlaku
  • 90 g nasekaných kešu
  • 1 vejce (můžete vynechat)
  • 120 g strouhanky (můžete nahradit polentou)
  • koraindrová nať, sůl
  • olej
  • garam masala
Nasekala jsem nadrobno všechnu zeleninu a ve velké pánvi jsem ji na oleji smažila asi 5 minut. Pak jsem ji zasypala kari a ještě minutu míchala. Do zeleninové směsi jsem přidala vývar, propláchnutou čočku a protlak. Přivedla jsem k varu a poté pod pokličkou nechala zlehka dusit asi 20 minut. Pak jsem přidala 100 g polenty a nechala chvilku prochladnout. Nakonec jsem přisypala nasekané kešu a podle potřeby i strouhanku, vejce, 1-2 lžíce sekaného koriandru. Osolila jsem a nechala ještě trochu vychladnout.

Tvarovala jsem kuličky a kladla je na plech s pečicím papírem (velikost mají mít jako golfové míčky). Před pečením jsem je pokapala olejem (1 - 2 kapky na každou) a jemně posypala garam masalou. Doporučuji poohlédnout se někde po pořádné garam masale, ty české směsi jsou úplně o něčem jiném a výsledná chuť a vůně je dost chabá. Kofty peču při 180 °C asi 20 minut, dokud lehce nezezlátnou.


Podávám s jogurtovou omáčkou:


  • 250 g hustého bílého jogurtu
  • 100 g zakysané smetany
  • 1 lžička kurkumy
  • špetka mletého chilli
  • sůl
  • 1 lžíce mango čatní




pátek 16. ledna 2015

Zelňáky

Jako jihočeský patriot se snažím šířit mezi zbytek národa (momentálně mezi lidi na Vysočině) standardní jihočeské výrazy jako třeba kropáč nebo pikador. navíc mě překvapilo, že mimo hranice jižních Čech zná málokdo tak dobrou věc, jako jsou zelňáky. Náš syn jim říká "kouzelňáky". Jsou to (většinou) křupavé placky z kysaného zelí, mouky a tuku. Jí se buď k pivu, vínu a nebo jen tak, když už máte sladkého až po krk. U našich se zelňáky dělají obvykle k večeři a k nim pořádný kotel čaje.

Dělám poměr surovin následně: stejné množství mouky jako vymačkaného zelí, plus poloviční množství tuku (většinou sádla, ale dává se i sádlo v kombinaci se škvarky a já dneska v nouzi dalo máslo, když jsem doma nic jiného neměla). Takže dneska jsem dala:

  • 300 g zelí (váha po vymačkání přebytečné vody)
  • 150 g jemné celozrnné mouky 
  • 150 g hladké mouky 
  • 150 g rozpuštěného másla (sádlo je lepší)
  • sůl a kmín 
Zelí jsem pokrájela na drobno a smíchala s ostatními surovinami. Dala jsem na 10 minut vychladnout a ztuhnout do lednice a pak jsem vyválela na pomoučeném vále tenkou placku. Skleničkou pak vykrajuji kolečka, které vyhřaduji na plech s pečicím papírem. Peču na 180 °C 20 až 25 minut, dokud nezačnou lehce hnědnout. A na závěr rada - je lepší použít nějaké výraznější zelí, jemná chuť je v tomto případě na škodu. A jste-li masožrouti, nebojte se použít pomleté škvarky, budete zaručeně nadšení ;-)

Sýrové sušenky s ovesnými vločkami

Jednou jsem si v Tescu koupila vynikající sýrové sušenky. Takové ty z řady Tesco Finest. Byly ve slevě :-) Normálně stojí kolem stovky, ale byly v 70% slevě, takže putovaly k nám domů. A byly tááák moc dobré, že jsem se rozhodla přijít na to, jak je vyrobit. Smůla byla, že ve složení byla napsaná procenta podílu jen u obsažených sýrů a ořechů. Ale protože jsem talent na matiku, sepsala jsem si složení na papír a začala počítat... a hned první pokus vyšel na jedničku. Jsou prostě dokonalé!
  • 80 g hladké mouky
  • 80 g ovesných vloček
  • 70 g sýra s modrou plísní (minimálně 50 % t. v s.)
  • 20 g pomixovaných ovesných vloček
  • 20 g změklého másla
  • 15 g čedaru
  • 15 g mletých vlašských ořechů
  • sůl
  • voda
Ze všech ingrediencí jsem vypracovala těsto. Vodu vždycky přidám podle potřeby, prostě tak, aby se s těstem dobře pracovalo. A pak už stačí vyválet na tenkou placku a vykrajovat sušenky. Já dělám záměrně hodně malé, abych jich mohla hodně sníst :-) Peču na 180 °C asi 15 minut, aby začaly zlátnout a byly krásně křupavé. V originálních sušenkách byl sýr Blue Stilton, ale mám s úspěchem vyzkoušenou i zlatou nivu, která je tučnější a výraznější než taková ta klasická. Případně i gorgonzola jde použít, ale radši ne dolce, spíše její pikantnější sestru ;-)

středa 14. ledna 2015

Švábské bramborové noky neboli šulánky

Loni jsem si od Ježíška přála kuchařku Dity P. a letos jsem měla zálusk na její pokračování. Protože má ale Dita malé miminko, kuchařka vyjde se zpožděním, snad už na jaře. A já díky tomu musela změnit plány. Pověřila jsem proto Ježíška některou ze dvou kuchařek od Romana Vaňka (rychlovky nebo Evropa). A dostala jsem Klenoty klasické evropské kuchyně :-) Tohle je první testovaný recept. A naprosto výborný! My s Áďou měli "šišky" nasladko, můj muž naslano. Pochutnali jsme si všichni tři :-)
  • 500 g předem uvařených  a vychladlých brambor
  • 3 vejce
  • 240 g hrubé mouky (40 g by měla být semolina, ale tu já nemám)
  • 40 g změklého másla
  • 1 lžíce solamylu
  • sůl
  • máslo a olej na opečení
Brambory jsem nastrouhala najemno, přidala jsem ostatní suroviny a vypracovala jsem těsto. To je pak potřeba dát na 10 minut do lednice. Z odpočinutého těsta jsem válela kuličky a tvarovala šišky. Kulička by měla být o průměru 2 cm a šišky by měly být dlouhé asi 4 cm, na obou koncích ztenčené. Noky se vaří v osolené vodě - když vyplavou, vaří se ještě 1 minutu. Po uvaření jsem je přendala do hrnce s ledovou vodou, aby se zastavil var a po 1-2 minutách jsem je vylovila a nechala okapat. Když byly uvařené všechny, opékala jsem je na lžíci másla a lžíci oleje, aby byly hezky zlatavé a místy křupavé.

My s Áďou je jedli s mákem a cukrem, k tomu jsme je polévali povidlovou omáčkou (rozehřátá povidla s trochou vody a mletou skořicí). Já na sladká jídla miluju strouhaný tvaroh a syn zakysanou smetanu, takže ani tentokrát tomu nemohlo být jinak :-)

A na slanou verzi jsem opekla nakrájenou slaninu, na ní jsem osmahla cibulku, zasypala jsem lžičkou třtinového cukru a když zkaramelizoval, přidala jsem vymačkané nakrájené kyselé zelí. Trochu jsem podlila vodou a ochutila solí a pepřem.




Musaka s hovězím masem

Správná musaka je samozřejmě z jehněčího masa, leč k tomu nemám jaksi přístup, takže jsem tenhle klasický recept vyzkoušela s mletým hovězím. Vařila jsem podle největší kuchařky, co mám doma - 1000 klasických receptů z celého světa. Oba moji strávníci se na přípravu pokrmu tvářili fakt nedůvěřivě, ale nakonec se cpali, až se jim dělaly boule za ušima. A protože já nejsem masožrout, nebudu psát, jak jsem si na tom pochutnala, ale za své spolustolovníky můžu odpřísahnout, že je to moc dobré a že musaku určitě máte zkusit, pokud ji doma zatím neděláte :-)
  • 1 velký lilek
  • 1 lžíce olivového oleje
  • 1 nasekaná cibule
  • 1 rozetřený stroužek česneku
  • 350 g mletého libového hovězího masa
  • 250 g nakrájených hub
  • 1 plechovka krájených rajčat
  • 1,5 dl vývaru
  • 2 lžíce škrobové moučky
  • 2 lžíce studené vody
  • 500 g brambor
  • 2 vejce
  • 150 g hustého bílého jogurtu
  • 100 g termizovaného sýra typu lučina
  • 60 g strouhaného čedaru
  • sůl, pepř, bylinky (příp. sušené chilli papričky)
Lilek jsem nakrájela na kolečka a hodně osolila, aby se vypotila hořká šťáva. nechala jsem 10 minut, pak jsem otočila a udělala to samé z druhé strany. Pak stačí lilky omýt pod tekoucí vodou a nechat okapat. Mezitím jsem dala vařit oloupané brambory (nenakrájené) a vařila jsem asi 10 minut, ale větší klidně vařte 15 minut. Po scezení jsem brambory nakrájela na kolečka.

Ve velké pánvi jsem osmahla na oleji nasekanou cibuli, když zezlátla, přidala jsem česnek a po chvíli i mleté maso a houby. Smažila jsem asi 5 minut, dokud maso nezhnědlo. Poté jsem přidala rajčata a vývar a na mírném plamení jsem vařila 10 minut. Smíchala jsem škrobovou moučku s vodou a masovou směs jí zahustila. Ochutila jsem solí, pepřem, bazalkou a malou nasekanou chilli papričkou. V misce jsem smíchala vejce s měkkým sýrem a jogurtem, opět jsem osolila a opepřila.

Do zapékací mísy jsem dala polovinu masové směsi, pokryla jsem ji plátky lilku, opět jsem překryla druhou částí směsi a navrch jsem naskládala brambory. Ty jsem přelila sýrovou směsí, posypala strouhaným čedarem a dala péct. Pekla jsem 45 minut při 180 °C, dokud nebyl povrch křupaý a do zlatohněda. Je potřeba brambory opravdu předvařit, aby byly měkké, protože díky kyselému prostředí rajčat by byly tvrdé jako broky a jejich změknutí by trvalo nekonečně dlouho. Vím to proto, že minule jsem měla brambory takové napůl uvařené a musela jsem pak musaku péct snad dvě hodiny, než byla poživatelná. Můj muž už z hladu málem okusoval klávesnici :-)